Státní fond podpory investic (SFPI) vyhlásil dne 20. 12. 2024 výzvu národního dotačního programu Živel 3 – SFPI k podávání žádostí o poskytnutí podpory na krytí části nákladů spojených s obnovou bydlení. Program je určen pro území, která byla postižená povodní v důsledku extrémních srážek ve dnech 13. 9. – 18. 9. 2024. Příjem žádostí bude spuštěn 18. 2. 2025. Povinné přílohy žádosti o podporu Jednou z povinných příloh žádosti je doklad o odhadu nákladů na náhradu škody na obydlí. Tento dokument stanovuje:

TZ 3/ 2025: Města a obce mohou realizovat nové bydlení za koncové ceny do 62 000 Kč za čtvereční metr – pokud přizvou odborníky. Za kolik je možné v Česku postavit v roce 2025 standardní bytový dům? Na konci ledna byly zveřejněny objemové cenové ukazatele pro letošní rok, z nichž podle přepočtu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vyplývá, že obce a města mohou při správném řízení a výběru zkušených stavebních odborníků realizovat bydlení pro své občany ve standardních bytových domech za koncové ceny 62 000 Kč/m2. To znamená, že byt s dispozicí 3+1 o běžné velikosti 70 m2 by si mohla rodina koupit za konečnou cenu 4,4 mil. Kč nebo pronajmout za tomu odpovídající nižší než komerční nájem.

Předmětem plnění zakázky je dodání, implementace a zajištění provozu komorového informačního systému [KIS]. Součástí bude poskytnutí práv k jeho užití a souvisejících služeb dle požadavků ČKAIT, zajištění souvisejících služeb provozní podpory, údržby a rozvoje dle podmínek budoucí smlouvy o dodávce a podpoře KIS. Výběrové řízení je vícekolové, podklady pro první kolo jsou v příloze. Nejedná se o veřejnou zakázku ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.

TZ 2/2025: S dalším termínem, kdy takzvaný technologický bypass digitalizovaného stavebního řízení bude plně funkční a kdy bude možné bez problémů přijímat a vyřizovat žádostí o povolení staveb či kolaudačních rozhodnutí, přišlo v těchto dnech Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V pondělí 20. 1. 2025 mělo spolu s dodavatelem původního systému stavebního řízení nasadit na vybraných stavebních úřadech technologický bypass do ostrého provozu v pilotním režimu. Cílem je vychytat možné nedostatky a také zjistit zpětnou vazbu od samotných úředníků, kteří se systémem budou pracovat. Pokud podle vyjádření MMR vše půjde, jak má, od února se budou moci všechny stavební úřady k tomuto novému rozhraní připojit.

TZ 1/2025: Každoroční kontroly odborně způsobilou osobou v oblasti požární ochrany, zodpovědné zajištění kvalitní projektové dokumentace a striktní dodržování návodů k instalaci a provozu tepelných zařízení, včetně vyvarování se použití hořlavých materiálů. To jsou klíčové faktory pro zajištění bezpečného provozu pergol, přístřešků a jiných přístaveb. Jak uvádí Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), tyto zásady představují základní pilíře pro prevenci rizik spojených s těmito stavebními úpravami. Nezbytnou součástí každého takového projektu je také respektování stavebního zákona, zákona o požární ochraně a dalších navazujících vyhlášek a předpisů, které regulují jak samotnou výstavbu, tak i provoz a údržbu těchto objektů.

Ve věku 80 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci dne 5. prosince letošního roku Ing. Pavel Křeček, autorizovaný inženýr, čestný člen a druhý předseda ČKAIT. Ing. Pavel Křeček patřil k zakládajícím členům České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V roce 1992 získal autorizaci v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství a v oboru městské inženýrství. Byl členem prvního ustavujícího představenstva ČKAIT. Podílel se na přípravě a vydání Výkonového a honorářového řádu architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě a vždy hájil oprávněnost a potřebnost jeho existence.

TZ 22/2024: Buď se české stavebnictví už v roce 2025 ocitne v hluboké a dlouhodobé krizi, anebo se vrátí do stavu před 1. červencem letošního roku. Podle projektantů a stavitelů zastupovaných Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) není jiné řešení nynějšího kolapsu digitalizace stavebního řízení (DSŘ), jehož symbolem se stal také nespolehlivý Portál stavebníka. Osud celého oboru, který významně ovlivňuje celou ekonomiku země, má nyní ve svých rukou Senát Parlamentu České republiky. Ten bude 12. prosince jednat a schvalovat již sedmou novelu nového stavebního zákona, tentokrát reagující na fakt, že již šestý měsíc není k dispozici spolehlivě fungující Portál stavebníka a že podání žádostí o povolení nebo kolaudaci staveb probíhá většinou nezákonným způsobem. Verdikt má záležet na tom, zda se řešitelskému týmu Ministerstva pro místní rozvoj podaří Portál stavebníka plně zprůchodnit do 10. prosince, tedy těsně před zasedáním Senátu. Vzhledem k dnešnímu datu a skutečnosti, že se tak dosud nestalo, je přinejmenším jisté, že případné deklarované zprůchodnění nebude ověřené stavební praxí.

Na mimořádné 118. poslanecké schůzi dne 6.11.2024 byl ve zrychleném řízení v prvním čtení schválen poslanecký tisk 832 tzv. částečný bypass digitalizace stavebního řízení jako další novela nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v platném znění. Novela byla předána senátu 12.11.2024 a byla zařazena k projednání na schůzi senátu dne 11.12.2024. Toto se stalo i přes opakovaně vyslovovaný nesouhlas nejen ČKAIT, ale i takřka všech odborných profesních organizací a Svazu měst a obcí. Dne 13.11.2024 proto ČKAIT oslovila všechny senátory se stejnou žádostí a to, aby částečný bypass jen pro úředníky byl s ohledem na přetrvávající vážné problémy Portálu stavebníka nahrazen širokým bypassem pro všechny.