Disciplinární a smírčí řád

Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora) v souladu s ustanovením § 10, § 11, § 20 až § 22, § 22a, § 23 odst. 6 písm. h), § 25 odst. 4 písm. b), § 27 odst. 1 písm. a) a c), § 28 a § 30 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon) schválilo dne 24. 9. 2022 tento

DISCIPLINÁRNÍ A SMÍRČÍ ŘÁD
ČESKÉ KOMORY AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

 

 

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1

Tento disciplinární a smírčí řád upravuje postup disciplinárních orgánů Komory činných v disciplinárním řízení a disciplinárním šetření (dále jen disciplinární orgán) a práva i povinnosti účastníků disciplinárního a smírčího řízení a úkony, které s disciplinárním a smírčím řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byla spolehlivě zjištěna skutková podstata věci a zajištěno spravedlivé rozhodnutí o disciplinárním provinění, popřípadě dosaženo smíru.

 

ČÁST DRUHÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD
§ 2

1. Disciplinární řízení a šetření před orgány Komory se řídí Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky, a dalšími obecně závaznými právními předpisy, řády a vnitřními předpisy Komory.
2. Disciplinárními orgány jsou dozorčí rada a její dozorčí komise (dále jen dozorčí rada), stavovský soud a jeho disciplinární senáty (dále jen soud) a představenstvo Komory.
3. Při svém postupu dbají disciplinární orgány Komory zejména těchto zásad:
   1. disciplinární řízení může být vedeno jen proti autorizované nebo usazené registrované osobě (dále jen člen Komory) a jen na základě a v souladu se Zákonem, řády a vnitřními předpisy Komory;
   2. dozorčí rada je povinna šetřit všechny stížnosti týkající se členů Komory;
   3. v disciplinárním řízení a šetření postupují disciplinární orgány tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci a provádějí k tomuto účelu důkazy;
   4. disciplinární řízení se zahajuje na návrh dozorčí rady, řízení je zahájeno dnem doručení návrhu soudu; šetření je zahájeno převzetím stížnosti kanceláří Komory anebo oblastní kanceláří;
   5. disciplinární řízení a šetření je neveřejné;
   6. jednání před orgány Komory činnými v disciplinárním řízení a šetření je ústní; důkaz výpověďmi disciplinárně šetřeného člena Komory, stěžovatele, svědků a znalců se provádí zpravidla slyšením;
   7. dokud není pravomocně rozhodnuto o disciplinárním provinění člena Komory, hledí se na něj, jako by se disciplinárního provinění nedopustil.
4. V disciplinárním řízení a šetření se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci mohou jednat a písemnosti předkládat i v jazyce slovenském. Písemnosti vyhotovené v jiném cizím jazyce musí účastník řízení a šetření předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud disciplinární orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje.
5. Písemnost doručuje disciplinární orgán, který ji vyhotovil. Disciplinární orgán doručuje písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit disciplinární orgán sám. Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu uvedenou účastníkem disciplinárního řízení. Nelze-li doručit písemnost žádným z uvedených způsobů, uveřejní se písemnost na úřední desce Komory. Písemnost se pak považuje za doručenou 15. dnem po jejím uveřejnění. Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, může disciplinární orgán doručovat i prostřednictvím elektronické pošty na adresu, kterou účastník disciplinárního řízení a šetření uvedl, zejména může-li to přispět k urychlení disciplinárního řízení a šetření; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož disciplinárního orgánu zahájena v budoucnu. Pokud účastník řízení a šetření neuvede v disciplinárním řízení a šetření zvláštní adresu pro doručování v disciplinárním řízení a šetření, doručuje disciplinární orgán účastníkovi disciplinárního řízení a šetření na takovou adresu, která je Komorou evidována jako kontaktní adresa člena Komory. Oznámení o zahájení disciplinárního řízení a šetření, předvolání k ústnímu jednání a rozhodnutí disciplinárního orgánu se účastníkům disciplinárního řízení a šetření doručuje vždy prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, úřední deskou nebo poštovní přepravou do vlastních rukou.
6. Nebyl-li v případě doručování podle § 2 odst. 5 tohoto řádu adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 2 odst. 5 tohoto řádu, písemnost se uloží u disciplinárního orgánu, který ji vyhotovil nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jeho prostřednictvím. Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to disciplinární orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí disciplinárnímu orgánu, který ji vyhotovil. Zároveň s oznámením se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 2 odst. 7 tohoto řádu vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 2 odst. 7 tohoto řádu. Toto poučení musí obsahovat i označení disciplinárního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.
7. Jestliže si adresát uložené písemnosti tuto písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Jestliže adresát písemnosti, který je fyzickou osobou, nebo fyzická osoba, které má být předána písemnost adresovaná právnické osobě, pokus o doručení písemnosti znemožní tím, že ji odmítne převzít nebo že neposkytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo.

§ 3

Dozorčí rada v rozsahu své pravomoci zejména:

1. provádí šetření v případech, kdy existuje podezření, že člen Komory porušil některý obecně závazný právní předpis, Zákon nebo řád Komory, popřípadě jiný vnitřní předpis, a to v co nejkratší možné lhůtě;
2. podává návrh na zahájení disciplinárního řízení soudu bezodkladně ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy se Komora o disciplinárním provinění člena Komory dozví, nejpozději ve lhůtě tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo;
3. zastupuje zájmy Komory v disciplinárním řízení před soudem;
4. má právo podávat odvolání proti rozhodnutí soudu.

§ 4

1. K disciplinárnímu řízení a k rozhodnutí v tomto řízení v prvním stupni je příslušný soud.
2. O odvolání proti rozhodnutí soudu v disciplinárním řízení rozhoduje ve druhém stupni představenstvo Komory.

§ 5

1. Člen orgánu Komory činného v disciplinárním řízení je vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci, jestliže je se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
2. O takových důvodech je člen orgánu Komory činného v disciplinárním řízení povinen neprodleně informovat předsedu příslušného orgánu, a to jakmile se o nich dozví.
3. O vyloučení člena disciplinárního senátu, člena dozorčí rady nebo člena dozorčí komise rozhodne předseda disciplinárního senátu, o vyloučení předsedy disciplinárního senátu, jakož i o vyloučení člena stavovského soudu rozhodne předseda stavovského soudu; o vyloučení předsedy stavovského soudu rozhodne představenstvo Komory.
4. Nemůže-li ze závažných důvodů předseda nebo některý člen disciplinárního senátu v disciplinárním řízení konkrétní kauzy jednat, zprostí jej předseda soudu členství v disciplinárním senátu a současně jmenuje nového člena, popřípadě předsedu.
5. Dojde-li ke změně ve složení disciplinárního senátu v průběhu řízení, dosud provedené důkazy se provedou znovu pouze v případě, že na tomto postupu trvá některý z účastníků disciplinárního řízení; o této skutečnosti musí být účastníci poučeni před zahájením prvního zasedání poté, co změna ve složení disciplinárního senátu nastala.

§ 6

Účastníkem disciplinárního řízení je člen Komory, proti němuž bylo zahájeno disciplinární řízení (dále jen disciplinárně obviněný), a dozorčí rada zastoupená předsedou nebo jím pověřeným členem dozorčí rady nebo dozorčí komise (dále jen disciplinární žalobce).

§ 7

Disciplinárně obviněný má právo zejména:

1. vyjádřit se k návrhu na zahájení disciplinárního řízení;
2. podat námitku proti složení orgánu činného v disciplinárním řízení;
3. nahlížet do disciplinárního spisu a činit si z něho výpisy;
4. účastnit se projednávání věci před disciplinárním orgánem Komory;
5. navrhovat provedení důkazů;
6. podávat odvolání proti rozhodnutí soudu;
7. nechat se v řízení zastoupit advokátem nebo obecným zmocněncem a to v rozsahu uvedeném v udělené plné moci.

§ 8

1. O ústním jednání před disciplinárním orgánem a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání před disciplinárním orgánem, jakož i o jiných úkonech souvisejících s disciplinárním řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam.
2. Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu a obsahu předmětných úkonů, označení disciplinárního orgánu a funkci jméno, příjmení osoby, která úkony provedla, Údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona.
3. Protokol podepisuje předseda disciplinárního orgánu, před nímž bylo jednání vedeno, nebo který úkon vykonal, popřípadě osoba, která jím byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenají.

§ 9

1. K ústnímu jednání, které musí být vždy nařízeno, se předvolávají účastníci řízení a všechny další osoby, jejichž přítomnost je pro průběh jednání nezbytná. Jednání může být zahájeno, je-li předvolání k němu řádně doručeno disciplinárně obviněnému nejméně 15 dní předem.
2. Nestanoví-li Zákon, řády a další vnitřní předpisy Komory jinak nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení a šetření ustanovení správního řádu.
3. Nedostaví-li se disciplinárně obviněný bez náležité omluvy k jednání, nebo dá-li k tomu písemný souhlas, může soud jednat a rozhodovat v jeho nepřítomnosti.
4. Za náležitou omluvu z jednání je považována zejména nemoc, pobyt v zahraničí, závažné rodinné důvody a výjimečně a nikoliv opakovaně i pracovní cesta. Omluvu je disciplinárně šetřený a disciplinárně obviněný povinen současně přiměřeným způsobem disciplinárnímu orgánu prokázat.

§ 10

1. Kdo přes předchozí napomenutí ruší jednání, nebo se chová urážlivě k orgánům Komory, může být disciplinárním orgánem, jehož se toto chování týká, vykázán z jednací místnosti.
2. Kdo se přes opakovanou výzvu a bez řádné omluvy nedostaví k jednání, přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo se chová urážlivě k orgánu Komory, může být opakovaně potrestán předsedou orgánu, který jednání svolal, nebo předsedajícím jednání pořádkovou pokutou do výše 10 000 Kč.

§ 11

1. V úvodu jednání soud zjistí totožnost disciplinárně obviněného a disciplinární žalobce přednese návrh na zahájení disciplinárního řízení.
2. Disciplinárně obviněný má právo vyjádřit se k návrhu a ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a má právo se hájit a navrhovat důkazy, které by měly být v disciplinárním řízení provedeny.
3. Disciplinárně obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi.

§ 12

1. Disciplinární orgán zjišťuje všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, i bez návrhu zjišťuje všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena.
2. Pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro disciplinární orgán závazný, hodnotí disciplinární orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy a přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a svědci.

§ 13

V případě potřeby, či na návrh disciplinárně obviněného nebo disciplinárního žalobce, může soud přizvat svědky. Na výpověď svědků se užijí přiměřeně ustanovení o výpovědi disciplinárně obviněného. Jako svědci jsou povinni v řízení vypovídat členové Komory. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny v disciplinárním řízení vypovídat.

§ 14

1. V případě potřeby může disciplinární orgán za úplatu vyžádat odborný posudek nebo přizvat soudního znalce.
2. Soudní znalec má nárok na znalečné a na náhradu nutných výdajů, spojených s poskytnutím posudku. Výše znalečného musí být stanovena před zahájením prací na posudku.

ČÁST TŘETÍ
DISCIPLINÁRNÍ ŠETŘENÍ
§ 15

1. Dozorčí rada je povinna zabývat se každým podezřením ze spáchání disciplinárního provinění, ověřit odůvodněnost a věrohodnost sděleného podezření a o zahájeném šetření vyrozumět osobu podezřelou z disciplinárního provinění (dále jen disciplinárně šetřený).
2. Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě na elektronickém nosiči a podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů.

§ 16

1. Zjistí-li dozorčí rada, že jí věc nepřísluší, postoupí ji usnesením příslušnému orgánu Komory k dalšímu řízení.
2. Dozorčí rada zastaví usnesením disciplinární šetření:
   1. byl-li disciplinárně šetřený zbaven svéprávnosti;
   2. jestliže disciplinárně šetřený v průběhu šetření zemřel;
   3. jestliže čin byl spáchán v době, kdy disciplinárně šetřený nebyl autorizovanou osobou;
   4. jestliže marně uplynuly tři roky od disciplinárního provinění;
3. Dozorčí rada může zastavit disciplinární šetření:
   1. je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se šetření vede;
   2. není-li tento skutek disciplinárním proviněním;
   3. je-li nepochybné, že skutek nespáchal disciplinárně šetřený;
   4. jestliže se podání týká skutku, který zcela zjevně nesouvisí u disciplinárně šetřeného s výkonem vybraných činností ve výstavbě nebo dalších odborných činností člena Komory, pro které mu byla udělena autorizace;
   5. došlo-li ke smíru mezi stěžovatelem a disciplinárně šetřeným;
   6. jestliže stěžovatel vezme zpět podanou stížnost na člena Komory.
4. Dozorčí rada může odložit disciplinární šetření, nepostačují-li zjištěné skutečnosti v rámci podaného podnětu k podání disciplinárního návrhu. Odložení disciplinárního šetření netvoří překážku věci rozsouzené a může být kdykoliv v promlčecí lhůtě obnoveno, budou-li nově zjištěné skutečnosti odůvodňovat podání disciplinárního návrhu.
5. Na usnesení dozorčí rady není opravný prostředek přípustný.

§ 17

1. Ve všech případech s výjimkou případů uvedených v § 16 podá na základě svého usnesení dozorčí rada prostřednictvím svého předsedy stavovskému soudu návrh na zahájení disciplinárního řízení.
2. Návrh musí obsahovat:
   1. označení dozorčí rady, osobu oprávněnou jednat jejím jménem a den sepsání návrhu;
   2. jméno a příjmení disciplinárně obviněného, den a místo jeho narození, místo trvalého pobytu a pořadové číslo, pod kterým je zapsán v seznamu autorizovaných nebo registrovaných osob vedeném Komorou;
   3. popis skutku, pro který je disciplinárně obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným; dále musí být uvedeno, jaké disciplinární provinění v tomto skutku spatřuje, a to jeho přiřazením pod příslušné ustanovení Zákona, řádů a vnitřních předpisů Komory;
   4. odůvodnění návrhu na zahájení disciplinárního řízení s uvedením zásadních důkazů, o něž se toto odůvodnění opírá;
   5. návrh na uložení disciplinárního opatření;
   6. jméno disciplinárního žalobce.

ČÁST ČTVRTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
§ 18

Disciplinární řízení se zahajuje na návrh dozorčí rady.

§ 19

Předvolání k ústnímu jednání v disciplinárním řízení se jmény členů soudu zasílá předseda soudu disciplinárně obviněnému do vlastních rukou, současně s návrhem na zahájení disciplinárního řízení. Disciplinárně obviněnému zároveň určí lhůtu ne kratší 15 dnů, aby se k návrhu vyjádřil a bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti proti jmenovaným členům soudu.

§ 20

1. Soud může řízení v jeho průběhu kdykoliv přerušit, odročit nebo zastavit.
2. Soud přeruší disciplinární řízení vždy:
   1. zjistí-li, že proti disciplinárně obviněnému je v téže věci vedeno trestní řízení;
   2. jestliže disciplinárně obviněnému byla pozastavena nebo odejmuta autorizace.

§ 21

Jednání v disciplinárním řízení se musí zúčastnit nejméně tři členové soudu. Vždy musí být přítomen předseda nebo místopředseda, který jednání řídí, a dále disciplinární žalobce. Za disciplinárního žalobce jedná pověřený člen dozorčí rady, případně i pověřený člen dozorčí komise. Disciplinárně obviněný má být zásadně přítomen, s výjimkou jednání podle § 9, odst. 3 tohoto řádu.

§ 22

1. Po zahájení jednání přednese disciplinární žalobce návrh na zahájení disciplinárního řízení, potom předseda soudu seznámí účastníky řízení s obsahem spisu a vyzve disciplinárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil.
2. Navrhnou-li účastníci řízení důkazy, které soud jako opodstatněné připustí, zahájí zpravidla důkazní řízení.
3. Soud může provádět došetření a doplňování důkazů.

§ 23

1. Jako svědci jsou povinni v řízení vypovídat vyzvaní členové Komory. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny vypovídat.
2. Svědek nesmí být nucen k slyšení tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil právním předpisem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti předepsaným způsobem zproštěn, jestliže by svou výpovědí mohl způsobit újmu sobě či jiné blízké osobě, jejíž újmu by mohl oprávněně pociťovat jako újmu vlastní.

§ 24

Po závěrečných řečech disciplinárního žalobce a disciplinárně obviněného následuje neveřejná porada soudu.

§ 25

1. Protokoly o hlasování o vině a disciplinárním opatření podepisují všichni přítomní členové disciplinárního senátu.
2. Oba protokoly o hlasování se přikládají ke spisu v zalepené obálce, do které je možno nahlédnout pouze se souhlasem předsedy soudu.

§ 26

1. Po skončení jednání vyhlásí předseda senátu rozhodnutí, v němž uvede výrok o vině, o uložení disciplinárního opatření a poučení o opravném prostředku a lhůtě k jeho podání a současně uvede stručné odůvodnění rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí musí být součástí protokolu o jednání.
2. Rozhodnutí soudu musí být vypracováno písemně a musí obsahovat:
   1. výrok;
   2. odůvodnění;
   3. poučení o opravném prostředku a lhůtě k jeho podání;
   4. datum vyhlášení rozhodnutí a datum písemného vyhotovení rozhodnutí.
3. Ve výrokové části soud uvede řešení otázky, která je předmětem disciplinárního řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků umožňující jejich identifikaci. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují jménem, příjmením, datem narození místem trvalého pobytu, případně jiným údajem podle zvláštního zákona. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.
4. V odůvodnění soud uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí a podklady pro jeho vydání. Stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou disciplinárně obviněného, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a disciplinárního opatření.
5. Odstavec 4 tohoto § 26 se neuplatní v případě, že se po vyhlášení rozhodnutí všichni účastníci disciplinárního řízení vzdali možnosti podat opravný prostředek a zároveň na dotaz stavovského soudu prohlásili, že netrvají na písemném odůvodnění rozhodnutí. V takovém případě může stavovský soud vyhotovit zjednodušené rozhodnutí, které neobsahuje odůvodnění.
6. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí". Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení disciplinárního senátu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhlášení rozhodnutí a datum jeho písemného vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis předsedy senátu. Podpis předsedy disciplinárního senátu je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení předsedy disciplinárního senátu a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu oprávněné úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.
7. Rozhodnutí se zasílá do vlastních rukou účastníkům řízení.
8. Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede disciplinární orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom disciplinární orgán opravné rozhodnutí. Prvním úkonem disciplinárního orgánu ve věci opravy je vydání tohoto rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí má pouze účastník, který jím může být přímo dotčen.
9. Účastník, který vyvolal disciplinární jednání porušením své právní povinnosti, je povinen nahradit náklady disciplinárního řízení paušální částkou, jejíž výše byla pro příslušný kalendářní rok schválena shromážděním delegátů. Vedle povinnosti nahradit náklady řízení v paušální výši může soud rozhodnout o povinnosti účastníka zaplatit řízení. Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží soud účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.

§ 27

1. Rozhodnutí je pravomocné a zároveň vykonatelné:
   1. jestliže proti němu není odvolání přípustné;
   2. jestliže je odvolání sice přípustné, avšak
      • odvolání nebylo podáno ve lhůtě;
      • oprávněné osoby se odvolání výslovně vzdaly nebo je výslovně vzaly zpět;
      • podané odvolání bylo zamítnuto.

§ 28a

Soud rozhoduje meritorně formou rozhodnutí. V ostatních případech rozhoduje disciplinární orgán formou usnesení. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách a průběhu řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o změně návrhu a o vzetí návrhu zpět dozorčí radou, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení. Na usnesení se přiměřeně užijí ustanovení o rozhodnutí.

§ 28b

1. Soud je povinen rozhodnout o návrhu dozorčí rady nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení disciplinárního řízení, přičemž se do běhu této lhůty nezapočítává doba,
   1. po kterou je jednání odročeno z omluvitelných důvodů na žádost disciplinárně obviněného;
   2. po dobu, po kterou je disciplinárně obviněnému poskytnuta lhůta ke splnění povinnosti důkazní nebo tvrzení;
   3. přerušení dle § 20 tohoto řádu;
   4. po kterou je disciplinární řízení přerušeno na návrh disciplinárně obviněného z důvodu jiného probíhajícího řízení, které může mít vliv na disciplinární řízení.
2. Soud je povinen nejpozději do 30 dní ode dne vyhlášení rozhodnutí vyhotovit a odeslat písemné rozhodnutí ve věci účastníkům řízení.

ČÁST PÁTÁ
ODVOLACÍ ŘÍZENÍ
§ 29

1. Účastníci řízení mohou podat odvolání k představenstvu Komory prostřednictvím soudu ve lhůtě do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
2. Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal.
3. Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
4. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
5. Odvolání musí obsahovat identifikační údaje odvolatele, jež ho individuálně odliší od jiné osoby, zejména jeho jméno, příjmení, datum narození, číslo autorizace a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Odvolání musí obsahovat označení soudu, který napadené rozhodnutí vydal a označení disciplinárního orgánu, který má o odvolání rozhodovat.
6. Vedle údajů uvedených v odstavci (5) musí odvolání obsahovat údaje, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho odvolatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis dostal odvolací orgán, jeden disciplinární žalobce.
7. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, pokud zákon nebo vnitřní předpis Komory nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno vyhlášením. Bylo-li odvolání podáno před doručením písemného vyhotovení rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
8. Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.
9. Odvolání se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
10. Soud, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

§ 30

Předseda soudu předkládá představenstvu Komory odvolání spolu s disciplinárním spisem a se stanoviskem soudu.

§ 31

Na průběh odvolacího řízení před představenstvem Komory se přiměřeně užijí ustanovení tohoto disciplinárního řádu o jednání soudu. Důkazy se však zpravidla neprovádějí, případně jen výjimečně.

§ 32

1. Představenstvo Komory může ze závažných důvodů odvolací řízení odročit nebo z důvodů uvedených v § 16 tohoto řádu nebo z jiných zákonných důvodů zastavit nebo přerušit.
2. Představenstvo přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání.

§ 33

1. Jestliže představenstvo Komory dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,
   1. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví;
   2. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání soudu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví představenstvo Komory právní názor, jímž je soud, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání;
   3. napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní představenstvo rozhodnutí v části odůvodnění.
2. Jestliže představenstvo změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.

§ 34

1. Rozhodnutí představenstva Komory o odvolání je konečné a nabývá právní moci dnem doručení účastníkům.
2. Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává na návrh věcně a místně příslušný krajský soud ve správním soudnictví.

§ 35

Soud, jemuž byla věc vrácena k dalšímu projednání, provádí dokazování jen v rozsahu stanoveném představenstvem Komory, jinak v rozsahu nezbytném pro úplné zjištění skutkového stavu věci. Při hodnocení provedených důkazů je soud vázán právním názorem představenstva.

§ 36

Pravomocné rozhodnutí soudu předává předseda soudu kanceláři Komory k evidenci a za účelem doručení autorizované osobě, které bylo disciplinární opatření uloženo, a disciplinárnímu žalobci.

§ 37

1. Výkon disciplinárních opatření provádí kancelář Komory.
2. Písemná důtka je vykonána doručením odsuzujícího rozhodnutí soudem, nebo představenstvem Komory autorizované osobě.
3. Disciplinární opatření spočívající v uložení peněžité pokuty, která nebyla včas a řádně uhrazena lze vymáhat výkonem rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu. Peněžitá pokuta je vykonána uhrazením příslušné částky na účet Komory nebo na účet orgánu provádějícího výkon rozhodnutí.
4. Pozastavení nebo odejmutí autorizace administrativně provede kancelář Komory. Současně vyzve disciplinárně potrestanou osobu, aby odevzdala autorizační razítko, pokud tato již tak neučinila na základě povinnosti uložené v rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, obsahující jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou bude zneplatněn, a to k okamžiku dne nabytí právní moci rozhodnutí o pozastavení nebo odejmutí autorizace.

§ 38

1. Pravomocné rozhodnutí se zapíše do rejstříku disciplinárních opatření.
2. Na základě oprávněného zájmu může Komora sdělit informaci o pravomocném disciplinárním opatření.
3. Vykonané disciplinární opatření bude zahlazeno jeho výmazem z rejstříku disciplinárního opatření, jestliže se disciplinárně obviněný choval bezúhonně:
   1. po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, jde-li o písemnou důtku;
   2. po dobu 2 let od zaplacení pokuty nebo po dobu 2 let od právní moci rozhodnutí o pozastavení autorizace na dobu kratší než 1 rok;
   3. po dobu 3 let po uplynutí lhůty, po kterou byla pozastavena autorizace na dobu delší než 1 rok.

ČÁST ŠESTÁ
SMÍRČÍ ŘÁD
§ 39

Soud za účelem vedení smírčího řízení ustavuje zprostředkovatele z řad obecně respektovaných členů Komory, jejichž morální a odborná autorita je v předmětném oboru nezpochybnitelná. Podmínkou pro výkon zprostředkovatele je, aby nebyl disciplinárně trestán.

§ 40

1. Účastníky smírčího řízení jsou zpravidla členové Komory, a to osoba, která podala návrh na smír (dále jen navrhovatel), a osoba, k níž návrh na smír směřuje (dále jen adresát).
2. Smírčí jednání řídí zprostředkovatel.

§ 41

1. Návrh na zahájení smírčího řízení může být podán navrhovatelem výhradně pro skutek, který se dotýká práv člena Komory a rozhodování o něm spadá do působnosti Komory.
2. Návrh na zahájení smírčího řízení podává navrhovatel předsedovi soudu. Tento návrh musí obsahovat:
   1. označení orgánu Komory, kterému je určen;
   2. označení navrhovatele, vylučující jakoukoliv pochybnost;
   3. označení adresáta, vylučující jakoukoliv pochybnost;
   4. přesné označení skutku, pro který je návrh na zahájení smírčího řízení podán;
   5. smírčí návrh, ze kterého musí být nade vší pochybnost zřejmé, čeho se navrhovatel ve smírčím řízení domáhá;
   6. doklad o zaplacení zálohy na náhradu nákladů smírčího řízení ve výši 500 Kč.

§ 42

1. Smírčí řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh na jeho zahájení doručen předsedovi soudu.
2. Návrh na zahájení smírčího řízení může být vzat zpět kdykoliv v průběhu smírčího řízení.

§ 43

1. Po zahájení smírčího řízení jmenuje předseda soudu zprostředkovatele.
2. Zprostředkovatel adresátovi zašle do vlastních rukou bez zbytečného odkladu návrh na zahájení smírčího řízení, současně mu určí lhůtu ne kratší 15 dnů k projevení vůle zúčastnit se smírčího řízení jako účastník.
3. V případě souhlasu adresáta s účastí na smírčím řízení, doložené dokladem o zaplacení zálohy na náhradu nákladů smírčího řízení ve výši 500 Kč, svolá zprostředkovatel bez zbytečného odkladu jednání ve věci samé.

§ 44

1. Jednání se koná za stálé přítomnosti účastníků a zprostředkovatele.
2. Jednání je neveřejné.

§ 45

1. Po zahájení jednání zprostředkovatelem přednesou účastníci v pořadí navrhovatel, adresát svá stanoviska k předmětu smírčího řízení.
2. Zprostředkovatel řídí jednání po procesní stránce veden snahou přispět ke smíru mezi účastníky.

§ 46

1. V případě souhlasného projevu vůle účastníků uzavřít smír za podmínek během jednání dohodnutých, konstatuje zprostředkovatel do protokolu smírčí nález.
2. V případě nedostatku vůle účastníků k uzavření smíru ukončí zprostředkovatel jednání bez nálezu a o tomto vyhotoví záznam.

§ 47

1. Smírčí nález obsažený v protokolu o jednání obsahuje přesné znění podmínek účastníků smírčího řízení, za kterých smír uzavřeli.
2. Protokol o jednání se smírčím nálezem musí podepsat po skončení jednání účastníci smírčího řízení a zprostředkovatel.

§ 48

1. Náklady smírčího řízení ukončeného smírčím nálezem nese Komora; zálohy na náhradu nákladů smírčího řízení vrátí navrhovateli a adresátovi bez zbytečného odkladu.
2. K náhradě nákladů smírčího řízení ukončeného bez smírčího nálezu použije Komora zálohy, poskytnuté navrhovatelem a adresátem.

ČÁST SEDMÁ OSTATNÍ USTANOVENÍ
§ 49

1. Ke dni účinnosti tohoto řádu se ruší původní řád ze dne 1. ledna 2022.
2. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.