Stanovisko ČÚZK k nesouladům v dokumentech a možnosti řešení (odchylky v digitalizované katastrální mapě)
Autorizované osoby se obrací na Komoru se žádostí o stanovisko ohledně posuzování odchylky v katastrální mapě digitalizované pro geometrické a polohové zobrazení parcel a výchozích podkladů (geodetických) pro zákresy staveb plotů podle měřené skutečnosti do platné katastrální mapy, pokud je v nesouladu se skutečností.
Komora požádala o stanovisko Český úřad zeměměřický a katastrální, odpověď ředitele odboru řízení územních orgánů ČÚZK ze dne 21. 12. 2015 je následující:
K problematice týkající se zaměření plotů pro dodatečné stavební povolení v návaznosti na Vámi popisované nesoulady v dokumentech vyhotovených ke konkrétním stavbám a k vyjádřenému přesvědčení, že popsaným nesouladům v dokumentech lze čelit povinným odborným vytyčením hranice pozemků a zaměřením skutečného stavu s jeho porovnáním s polohopisem katastrální mapy, Vám sdělujeme:
Katastrální mapa nemá vzhledem k různému původu jejího polohopisu homogenní přesnost. Přesnost je u polohopisu katastrální mapy charakterizována kódem kvality, kterým se označují jednotlivé podrobné body polohopisu [§ 7 odst. 3 a body 13 a 15 přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb.„ o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)]. I v rámci jedné parcely proto nezřídka dochází k tomu, že přesnost jednotlivých lomových bodů na jejích hranicích je různá. Práce s informací o přesnosti jednotlivých bodů polohopisu je nezbytnou součástí veškerých činností, ke kterým je polohopis katastrální mapy využíván, přípravu podkladů pro projektovou činnost a posuzování polohy stavby vzhledem k evidovaným hranicím pozemku nevyjímaje. Provedení dalších zeměměřických činností, jako je vyhledání a zaměření identických bodů a linií, transformaci polohopisu katastrální mapy na tyto identické prvky, případně vytyčení hranice pozemku apod., je třeba vždy zvážit v závislosti na přesnosti lomových bodů dotčených hranic, na okolnostech umístění konkrétní stavby a na z toho vyplývajících nárocích na přesnost a spolehlivost údajů o geometrickém a polohovém určení dotčených pozemků. Ignorování informace o přesnosti a původu souřadnic a absence výše uvedených zeměměřických činností může vést ve svém důsledku k chybnému vyznačení stavby vzhledem k hranicím pozemku, a to jak při projektové činnosti, tak při dokumentování skutečného stavu. To je i důvodem proto, proč podléhají zeměměřické činnosti při projektování staveb i dokumentaci staveb ověření úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s objednatelem. V případě vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace určených jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu se přitom jedná o zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 200/1994 Sb.„ o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
V případě staveb oplocení, které se zpravidla staví přímo na hranicích pozemků, popřípadě v jejich těsné blízkosti, je potřeba takových zeměměřických činností častější, než u jiných typů staveb, ale ani tak nelze tuto potřebu zobecnit. Pouze příslušný stavební úřad, který rozhoduje o umístění stavby nebo o povolení stavby (včetně dodatečného), může vyhodnotit výše naznačené konkrétní okolnosti a zohlednit je ve svém postupu tak, aby byl před vydáním rozhodnutí zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Kromě údajů katastru nemovitostí mohou ke zjištění takového stavu věci sloužit i další podklady, jako je fotodokumentace, svědectví apod. Jsme si vědomi toho, že snadná dostupnost katastrálních map v digitální podobě, a k tomu v referenčním geodetickém systému, který umožňuje jednoduchý soutisk a porovnávání s jinými dostupnými podklady, přispívá k neodbornému nakládání s údaji katastru nemovitostí a vyvozování chybných závěrů. Zejména v oblasti projektování staveb se s tímto nežádoucím efektem setkáváme stále častěji, v menší míře se dokonce s podobným zjednodušováním práce setkáváme i u firem vykonávajících zeměměřické činnosti. Jedná se o daň za všechna ostatní pozitiva spojená s dostupností dat a služeb veřejné správy občanům. Tomu se snažíme čelit zejména osvětou v této oblasti a v rámci působnosti zeměměřických a katastrálních orgánů i dohledem a uplatňováním sankcí. V uvedené záležitosti jsme již jednali s jinými orgány státní správy a další jednání chystáme.
Pro úplnost informace uvádíme, že výsledkem vytyčení hranice pozemků není realizace skutečné a nezpochybnitelné polohy hranice pozemků v terénu, což od vytyčení často objednatelé vytyčení očekávají. Výsledkem vytyčení je hranice co nejlépe odpovídající údajům evidovaným v katastru nemovitostí, a to s výslednou přesností, která je limitována přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků. Vytyčení hranice pozemků podle údajů katastru tak může plnit pouze podpůrnou funkci pro vlastníky k nalezení takového průběhu hranice pozemků, který je mezi nimi nesporný. Vytyčenou nebo jimi zpřesněnou hranici pozemků mohou následně nechat zapsat na základě souhlasného prohlášení a geometrického plánu do katastru nemovitostí. V případě sporu může o hranici pozemků nebo o vlastnictví sporné části pozemku rozhodnout pouze věcně a místně příslušný soud.
